1. 1. 2021 vstoupila v platnost novela zákona – tzv. daňový balíček, který rozšířil možnosti poskytování zaměstnaneckých benefitů o příspěvek na stravování ve formě peněžitého plnění – stravenkového paušálu.
Dle zákoníku práce (ustanovení § 236 odst. 1) zákona č. 262/2006 Sb.) má zaměstnavatel povinnost umožnit zaměstnancům stravování, tzn. přestávku na jídlo. Poskytování jakékoliv formy příspěvku – stravenky, stravenkového paušálu nebo závodního stravování – však povinné není. Je čistě rozhodnutím zaměstnavatele, zda bude příspěvek poskytovat a jakou pro něj zvolí formu.
Nárok na stravenkový paušál má pouze zaměstnanec, jehož zaměstnavatel se rozhodne poskytovat příspěvek právě tímto způsobem. Aby mohl být navíc daňově zvýhodněný, musí být poskytovaný zaměstnavatelem:
Z vyjádření finanční správy vyplynulo, že nebude kontrolovat účelovost (tedy, že byly peníze vynaloženy na stravování), bude však řešit, zda nedochází k nahrazování části mzdy stravenkovým paušálem. Klíčovým bodem je tedy splnění podmínky odpracované směny – její evidence a zakotvení v pracovní smlouvě, případně vnitřním předpisu firmy.
Zákon o dani z příjmu (§ 6 odst. 9 písm. b) uvádí, že „peněžitý příspěvek je poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce“. Výraz „jedna směna“ se objevuje také v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4., kde je zároveň uvedeno, že „Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.“ Tento dovětek však v §6 zákona o dani z příjmu chybí. Z toho vyplývá, že jednou směnou je myšlena celá 8hodinová směna. Výklad tohoto ustanovení tak vylučuje možnost jeho poskytnutí v poměrné výši za odpracování části směny (například za 1 hodinu z celé 8hodinové směny) ani minimální odpracovanou dobu, za kterou je možné daňově zvýhodněný peněžitý příspěvek poskytnout.
Podpora stravování je nejrozšířenějším a nejoblíbenějším benefitem. Dle zákona o daních z příjmu (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4) je v různé míře osvobozena od daně z příjmu. Zaměstnavatel si může příspěvek na stravování uplatnit jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z § 6 odst. 9 písm. b) zákona o dani z příjmu pak vyplývá, že na straně zaměstnance je osvobozen příspěvek až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Určuje ho každoročně vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí a pro rok 2023 činí optimální příspěvek na stravování 153 Kč. Maximální daňově uznatelný náklad je tedy 107,10 Kč (=0,7x153 Kč).
Daňové aspekty stravenek a stravenkového paušálu vychází sice ze stejné legislativy, ale v mnohém se liší. Na straně zaměstnance i zaměstnavatele se nejedná o stejný typ daňové úlevy.
Stravenka je pro zaměstnance vždy a v plné výši osvobozena od daní, sociálního a zdravotního pojištění. Příspěvek v jakékoliv výši, který mu poskytne zaměstnavatel na stravování, dostane bez jakékoliv srážky.
Stravenkový paušál je pro rok limitován maximálním daňově uznatelným nákladem dle vyhlášky MPSV, tedy příspěvkem ve výši 107,10 Kč. V případě, že by chtěl zaměstnavatel přispívat na stravování více, vše nad tuto částku už podléhá zdanění a odvodům.
Zatímco daňové zvýhodnění stravenky je pro zaměstnavatele limitováno částkou 107,10 Kč, u stravenkového paušálu není daňová uznatelnost naopak nijak limitována.
Z tohoto pohledu je tedy pro zaměstnavatele výhodnější paušál, pro zaměstnance stravenka.
Příklad: Stravenky vs. stravenkový paušál
Denní kumulativní úspora na daních a odvodech v roce 2023
Spočítejte si, kolik ušetříte na daních a jaký příspěvek na stravování pro vás bude výhodnější. Využijte kalkulačku ověřenou daňovým poradcem Mgr. Ing. Petrem Frischem.
Kalkulačka vám pomůže spočítat daňovou úsporu a výhodnost z pohledu nákladů pro vaši společnost/organizaci, ale o tom, zda je tato forma příspěvku také nejvhodnější pro vaše zaměstnance, má vliv řada dalších daňových aspektů a Vaše firemní kultura.
V případě stravenky je částka převyšující 107,10 Kč pro zaměstnavatele daňově neuznatelná – odvede z ní 19 % na dani z příjmu právnických osob. Pro zaměstnance nehraje výše příspěvku roli – příspěvek zaměstnavatele je vždy zcela osvobozen od daně z příjmu i pojistného.
U paušálu je to opět přesně naopak. Pro zaměstnavatele bude stravné v jakékoliv výši daňově uznatelné (úspora 19 % na dani z příjmu), zaměstnanec však odvede 15 % daň z příjmu. Obě strany navíc zaplatí pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V souhrnu se jedná o daňovou zátěž ve výši 59,8 % oproti 19 % v případě stravenky.
Ano, ale pouze do limitu 107,10 Kč, který je daňově zvýhodněn. Příjem, který je osvobozený od daně z příjmů, je na straně zaměstnance zároveň osvobozený od sociálního a zdravotního pojištění.
Ze zákona není využití paušálu při práci z domova zcela zřejmé. Obecným pravidlem je to, že paušál může být poskytnut zaměstnanci za jednu směnu podle zákoníku práce. Velmi tedy záleží na vnitřním předpise, který upravuje pravidla práce a pracovní dobu na home office. Při kontrole finančního úřadu je nutné prokázat, že byla splněna podmínka směny (tzn. vést evidenci odpracované doby), a že bydliště (nebo místo, odkud zaměstnanec pracoval) bylo jeho oficiálním místem výkonu práce – například dohodou o práci z domova. V případě pochybení by bylo u stravenky doměřeno 19 %, zatímco u paušálu 59,8 %.
Podobně jako na home office by bylo v případě kontroly ze strany finančního úřadu nutno prokázat dle evidence odpracované doby, že daný zaměstnanec splnil podmínku odpracování směny dle zákoníku práce. V případě, že by evidence nebyla shledána dostatečnou a daňové zvýhodnění bylo uplatněno chybně, finanční úřad by doměřil 59,8 %.
Aby bylo zachováno daňové zvýhodnění stravenkového paušálu, musí být splněny podmínky, které ukládá zákon o dani z příjmu ohledně odpracované směny. Tu však zaměstnanci na částečný úvazek neodpracují. Příspěvek na stravování v jakékoliv formě tedy může být poskytován i zaměstnancům, kteří mají zkrácenou pracovní dobu, ne vždy je ale osvobozen od daně a odvodů. Stejně jako pro dohodáře jsou tedy výhodnější stravenky.
U směn, které jsou delší než 11 hodin, není možné poskytnout paušál tak, aby byl daňově zvýhodněný jako stravenky. Osvobození na straně zaměstnance platí pouze pro jednu směnu. Další příspěvek je možné poskytnout ve formě stravenky (s daňovým zvýhodněním pro zaměstnance) nebo paušálu (pouze s daňovým zvýhodněním pro firmu). Zaměstnanec by z dalšího paušálu musel odvést daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, stejně jako ze mzdy. Pokud dostává zaměstnanec stravenky, je situace o poznání jednodušší. Pokud délka směny včetně přestávky přesáhne 11 hodin, zvýší se limit pro daňovou uznatelnost a dostane 2 stravenky.
Zaměstnavatel poskytuje stravenky ve výši 194 Kč a přispívá 55 % z jejich hodnoty.
Zaměstnanec dostane 2 x 194 Kč = 388 Kč
Příspěvek zaměstnavatele = 194 Kč x 55 % = 106,70 Kč x 2 = 213,40 Kč = čistý příjem zaměstnance
Příspěvek zaměstnance = 194 – 106,70 Kč = 87,30 Kč x 2 = 174,60 Kč
Zaměstnavatel poskytne 1x paušál za jednu směnu dle zákoníku práce a stravenku za „druhou“.
Zaměstnanec dostane 107,10 Kč v paušálu a 194 Kč ve stravence = 301,10 Kč
Příspěvek zaměstnavatele = 194 Kč x 55 % + 107,10 Kč = 106,70 Kč + 107,10 Kč = 213,80 Kč = čistý příjem zaměstnance
Příspěvek zaměstnance = 194 – 106,70 Kč = 87,30 Kč
Zaměstnavatel poskytne daňově zvýhodněný paušál za jednu směnu dle zákoníku práce a druhý, pro zaměstnance neosvobozený, na druhé jídlo v rámci delší směny.
Zaměstnanec dostane 2x 107,10 Kč = 214,20 Kč
Čistý příjem zaměstnance = 107,10 Kč + 107,10*(1-15% daň z příjmu-12% pojistné) Kč = 185,28 Kč
Zaměstnanec tedy dostane o 28,92 Kč méně za každý odpracovaný den, což je téměř o 650 Kč měsíčně méně, než v případě stravenek.
Jednatelé, členové orgánů společnosti nebo společníci mohou dostávat daňově zvýhodněný příspěvek na stravování pouze ve formě stravenky, případně závodního stravování. Protože nemají stanovenu pracovní směnu dle zákoníku práce, nesplňují podmínku pro poskytnutí stravenkového paušálu, respektive nemohl by být nijak zvýhodněn = osvobozen od daní a pojistného.
Stejně jako v případě jednatelů a společníků je i u zaměstnanců na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti problematickým bodem směna a její výklad dle zákoníku práce. Pokud jsou splněny dříve uvedené podmínky, je stravenkový paušál možné využít i s daňovým zvýhodněním. Pokud ovšem některá z podmínek splněna není, je výhodnější využít stravenky, které jsou daňově zvýhodněné v jakékoliv výši a případné 19% doměření je výrazně lepší než 59,8 % u paušálu.
U bývalých zaměstnanců není opět možné splnit podmínku odpracované směny dle zákoníku práce, a tak by příspěvek na stravování nemohl být osvobozen od daně ani pojistného. V tomto případě zřejmě nebude splněn ani daňový test, a tak by paušál vyplacený bývalým zaměstnancům nemohl být ani daňově uznatelnou položkou pro zaměstnavatele. Dosud poskytované stravenky, které jsou sice daňově neuznatelné, ale osvobozené od daně a odvodů pojistného, jsou pro zaměstnance tedy určitě výhodnější.
V zákoně není přesně definováno, zda má být příspěvek na stravování v jakékoliv formě vyplácen předem nebo podle skutečně odpracovaných směn. Stravenkový paušál může být vyplacen předem, nicméně přináší to s sebou značnou administrativní zátěž, protože pokud zaměstnanec neodpracuje předpokládaný počet směn (z důvodu dovolené, nemoci atd.), tyto prostředky bude pak nutné zdanit. Vyplatit předem stravenku je v praxi mnohem jednodušší – v příštím měsíci nebo v průběhu roku se skutečné nároky vyúčtují a zohlední ve výši příspěvku dobitého na stravenkové karty nebo počtu vydaných stravenek.
Dle občanského soudního řádu se provádějí srážky k výkonu exekuce z čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce a dalších příjmů nahrazujících mzdu jako odměnu za práci nebo příjmů, které jsou poskytované vedle mzdy, a zároveň jsou vyjmenované v ustanovení §299 občanského soudního řádu. Stravenkový paušál sice není součástí mzdy, ani není vyjmenován ve zmiňovaném ustanovení, nicméně v praxi ho není soudní exekutor schopen na bankovním účtu od odměny za práci odlišit. V současné době pro toto neexistuje žádná prováděcí vyhláška, a tak stravenkový paušál není před exekutorem nijak chráněný. Stravenky jsou v tomto ohledu pro zaměstnance jistější – jsou chráněny v jakékoliv výši. Pokud by bylo možné na bankovním účtu paušál odlišit, mohl by být stejně chráněn jen do limitu 107,10 Kč a vše nad něj by bylo považováno za mzdu – předmětem srážek.
Pokud jsou tedy někteří z vašich zaměstnanců v exekuci a přispíváte jim na stravování více než 107,10 Kč, budou pro vás výhodnější stravenky.
Možné to určitě je, obě formy můžete například u delších směn i kombinovat, nicméně pak může být osvobozen jeden způsob plnění (stravenka nebo paušál). Možnost volby i kombinování přináší vyšší administrativní náročnost, která přispívá k celkové nevýhodnosti tohoto řešení.
Ve veřejné správě je možné poskytnout stravenkový paušál pouze v případě, že organizace nemá vlastní kantýnu nebo nezajišťuje stravování prostřednictvím jiných subjektů. Příspěvek na stravování je limitován částkou 107,10 Kč a může být částečně hrazen z fondu kulturních a sociálních potřeb dle vyhlášky FKSP. Stejně jako v soukromém sektoru je nutné splnit podmínku odpracované směny.
Kromě výše uvedených daňových aspektů, díky kterým jsou pro mnoho zaměstnanců výhodnější finančně, jsou stravenky na rozdíl od stravenkového paušálu účelovým příspěvkem, který zaměstnanci opravdu využívají na stravování během pracovního dne – ať už ke koupi teplého jídla nebo potravin, ze kterých si připraví kvalitní oběd do krabičky. Jsou hmatatelným benefitem, který psychologicky nesplyne se mzdou a zaměstnavatelé jím zvyšují svoji konkurenceschopnost na trhu práce. V neposlední řadě také umožňují zaměstnancům získávat další výhody prostřednictvím bonusových programů a slev například na pohonné hmoty .
U běžného typu poskytování stravenek se může zdát, že stravenkový paušál nabízí stejný benefit se stejným daňovým zvýhodněním. V mnoha případech, z nichž některý je platný snad pro každou společnost či organizaci, však paušál narazí na nemalou řadu komplikací. Stravenky jsou proto výhodnějším řešením pro zaměstnavatele, kteří:
>
Spočítejte si, kolik stravenky ušetří vaší firmě i vašim zaměstnancům.
71,891 Kč
7,162 Kč
Nechte nám na sebe kontakt. Ozveme se vám s nezávaznou nabídkou.