Stravenková revoluce očima stravenkové firmy | Články | Edenred

Czech Republic

Stravenková revoluce očima stravenkové firmy

19. 8. 2019

Minulý týden oznámila ministryně financí paní Alena Schillerová, že má plán, který vedle zavedeného existujícího stravenkového systému zavede i zaměstnanecký paušál, který by umožnil získat příspěvek na stravování i 1 milionu zaměstnanců, kteří dnes příspěvek na stravování nedostávají. Co taková změna přinese?

Zaměstnanecký paušál jako podpora zaměstnaneckého stravování nebude fungovat, protože se úplně vytratí účelovost tohoto příspěvku.

Málokdo využije peníze, které dostane do mzdy, aby chodil pravidelně na oběd, byť na to budou tyto prostředky určené. Velmi příhodně se zeptal prezident Unie zaměstnavatelských svazů, pan Horecký: Co se stane, když dám zaměstnancům možnost volby? To je jako kdybych jim dal do ruky tisíc korun v hotovosti a řekl, že chci, aby tuto tisícikorunu použili na obědy. Anebo aby si jí od teď každý měsíc uložili stranou na důchod. Kolik z nich to udělá? První měsíc možná 30%, další měsíce už skoro nikdo. Další otázka, která se tedy nabízí. Co je cílem? Vytvořit neúčelový příspěvek, který se poté, co vytlačí stravenky, jako neužitečný zruší?

V případě, že bude tento nový příspěvek „povinný“ bude znamenat vyšší finanční zátěž pro zaměstnavatele, protože stát bude určovat, kolik musí být výše příspěvku. Ne všechny firmy přispívají dnes maximální částkou (67 Kč) a pokud platí, že milion zaměstnanců, kteří teď nemají nic, dostanou 20 x 67 Kč, mělo by to platit plošně pro všechny firmy, které zvolí zaměstnanecký paušál.

Nový systém ani nesníží administrativu, jak několikrát zaznělo. Jaký je plán? Nezdaněnou částku přidávat do platu, znamená velký administrativní zásah každý měsíc, a pokud by mělo dojít ke změnám, tedy navýšení hrubé mzdy o nezdanitelnou část nebo naopak ke snížení o částku, kterou pak lze nedanit, bude nutná změna všech pracovních smluv a platových výměrů a ani tady se nedá mluvit o snížené administrativě.

Nemluvě o myšlence, která také zazněla, mít pro tuto příležitost zvláštní účet, který by si pro tuto příležitost musel zaměstnavatel, k velké radosti bank, zřídit.

Co naopak vůbec nezaznívá je fakt, že nová digitální řešení stravenkového systému, která stravenkové firmy nabízejí, administrativu výrazným způsobem minimalizují.

V neposlední řadě bude mít tento nový systém daňové dopady na státní rozpočet. V roce 2018 spočítal Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické, že po započtení nákladů a výnosů systému stravování má tento systém pozitivní dopad na státní rozpočet ve výši 1,6 miliardy Kč ročně. Logicky tak navrhovaný plán připraví státní rozpočet o část z této sumy.

Proč tedy podporovat zaměstnanecké stravování?

Podle Světové zdravotnické organizace zvyšuje správné stravování zaměstnanců produktivitu celé ekonomiky o 20 procent a snižuje jejich nemocnost.

Vynechání oběda nebo nedostatečný oběd podle amerického odborníka na výživu Christophera Wanjeka způsobuje únavu a lidé pak v práci kompenzují absenci oběda nezdravými svačinami nebo přejídáním se po návratu ze zaměstnání (Konkrétní studie: V Brazílii měli 2 miliony pracovních úrazů ročně. Rok po zavedení podpory zaměstnaneckého stravování klesl počet pracovních úrazů na 400 tisíc.)

Pro zajímavost na závěr několik čísel z průzkumu AMSP a UZS (zaměstnavatelské svazy) z konce roku 2018

Průzkumu se zúčastnilo 2 600 zaměstnanců, z nichž polovina dostávala stravenky a druhá polovina ne (zaměstnanci bez stravenek neměli ani možnost se stravovat ve firemní kantýně). Rozdíly ve spotřebním respektive stravovacím chování zaměstnanců se stravenkami a zaměstnanců bez stravenek jsou signifikantní.

  • „Zaměstnanci se stravenkami „stravenkáři“ chodí na obědy do restaurace téměř 3x častěji než „nestravenkáři“
  • 2/3 současných „stravenkářů“, tvrdí, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezila (1/4 by na obědy chodit přestala).
  • Většina lidí se stravenkami obědvá ve všední dny v restauraci (minimálně 3x týdně).
  • „Nestravenkářů“ chodí na obědy do restaurace jen 19 %.
  • Přes 40 % „nestravenkářů“ si ohřívá z domova donesený oběd, přes 30 % jí studenou svačinu. Každý 10. ale vůbec neobědvá.
  • „Nestravenkáři“ jsou ze 2/3 přesvědčeni, že by je stravenky motivovaly k chození na oběd.

Další články

Oběd je za 115 korun. Platíme o 13 korun více než před dvěma lety

Češi letos na začátku roku na obědech oproti minulým letům nijak nešetřili.

Číst více24. 7. 2018

118 Kč - nejvýhodnější výše stravenky pro firmy i zaměstnance

Přesně o 9 Kč se v roce 2018 zvýšila hodnota stravenky, která je daňově výhodná pro firmy i zaměstnance. Důvodem je nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) č. 463/2017 o sazbě stravného.

Číst více5. 2. 2018

Charitativní tombola

V rámci každoročního vánočního večírku pro své zaměstnance uspořádal Edenred CZ charitativní tombolu. Za utržené peníze jsme zakoupili v rámci projektu Strom splněných přání dárky pro děti z dětských domovů.

Číst více4. 1. 2018