Rakovina plic patří podle Národního onkologického registru stále k nejčastějším nádorovým onemocněním a je bezpochyby jedním z nejvážnějších. Potíž je v tom, že plicní nádory nejsou vidět, nebolí a dlouho o sobě nedávají vědět. I když je kouření hlavním faktorem, nemoc může postihnout i ty, kteří nikdy nekouřili. Svou roli zde může hrát i pasivní kouření, vystavení toxickým látkám v prostředí a genetické faktory.
Rakovina plic je v České republice vážným zdravotním problémem. Podle Národního onkologického registru, který sbírá data od roku 1977, se každý rok objeví přibližně 6 700 nových případů rakoviny plic. Bohužel z nich téměř 5 300 lidí onemocnění nepřežije.
Tato nemoc postihuje více mužů než žen, přičemž u mužů počet nových případů a úmrtí klesá, u žen naopak roste. Když se podíváme na rok 2020, zjistíme, že počet lidí, kteří trpí rakovinou plic, vzrostl o 34 % oproti roku 2011. U mužů to byl nárůst o 17 %, ale u žen až o 67 %.
Další smutnou skutečností je, že většina pacientů s rakovinou plic je diagnostikována, až když je nemoc v pokročilém stadiu. To znamená, že má menší šance na dlouhodobé přežití. Typický pacient s rakovinou plic je ve věku mezi 64 a 75 lety, ale musíme si uvědomit, že celá čtvrtina pacientů je diagnostikována ještě v produktivním věku.
Z těchto informací je jasné, že potřebujeme lepší prevenci, včasnou diagnostiku a osvětu o rakovině plic v České republice.
Právě zdravý životní styl může být vaším nejlepším spojencem v boji proti rakovině plic. Pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava plná antioxidantů a dostatek spánku nejen posílí váš imunitní systém, ale může také snížit riziko onemocnění. Další klíčovou roli hrají i pravidelné screeningové prohlídky.
Právě bezpečné zavedení strojového učení může být velkým pomocníkem na radiologických odděleních. K dalším benefitům AI zavedeným do praxe může patřit například podpora rozhodování: AI není jen nástroj, je to parťák, který dodává lékařům potřebné sebevědomí. Zachytí nálezy, které lidské oko může přehlédnout, a poskytne klíčovou podporu při rozhodování.
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.