Proč vznikl program FOOD? Jeho historie a cíle | Články | Edenred

Proč vznikl program FOOD? Jeho historie a cíle | Články | Edenred

Czech Republic
oběd | program FOOD | wellbeing | zdravé stravování

Proč vznikl program FOOD? Jeho historie a cíle

5. 2. 2024

Program FOOD byl iniciován společností Edenred a za podpory Evropské unie vznikl v roce 2009. Projekt je reakcí na stále se zvyšující množství případů obezity, která je pravděpodobně největším zdravotním problémem tohoto století. V České republice je odborným garantem programu společnost STOB (Stop obezitě), která na svých stránkách uveřejňuje mnoho rad týkajících se zdravého a kvalitního stravování. Právě ve spolupráci se společností STOB byly formulovány zásady, které musejí restaurace splnit, aby se staly součástí programu FOOD. Dle těchto zásad si ovšem lze i doma uvařit chutné a zdraví prospěšné pokrmy bez velkého úsilí, jak dokládá nepřeberné množství receptů pravidelně uveřejňovaných na stránkách společnosti STOB.

Hlavním cílem programu je zlepšit stravovací návyky zaměstnanců především v pracovní době zvýšením jejich povědomí o nutričně vyvážené a výživově bohatší stravě. Poněvadž právě strava ovlivňuje kvalitu našich životů více, než si myslíme. Program FOOD si tedy od svého začátku předsevzal vzdělávat zaměstnance v oblasti stravování, sdružovat restaurace, které ctí zásady zdravého vaření, a sbírat údaje od strávníků i stravovacích zařízení v tzv. Barometru.

kolegyne-na-obede-wellbeing_864x540px

Aby bylo možné dosáhnout všech vytyčených cílů, bylo nejdříve nutné zjistit, do jaké míry využívají zaměstnanci přestávku v pracovní době ke stravování. Že situace není nijak slavná, zjistila společnost Edenred již při prvním měření Barometr provedeném v roce 2009. Tehdy na oběd docházela sotva polovina zaměstnanců. Za první dekádu fungování programu se povedlo procento denně obědvajících zaměstnanců výrazně zvýšit. Z pouhých 56 % se v roce 2018 podařilo dostat již na 70 %. Přestože podle údajů z dalších členských států patřila obě čísla k podprůměru, bylo potěšující, že procento strávníků neklesalo. Například v Belgii obědvalo v roce 2009 každodenně 77 % zaměstnanců, zatímco při měření v roce 2018 toto číslo pokleslo o 6 %. Obdobný trend bylo možné vysledovat také v Itálii, kde se rozdíl ovšem pohyboval pouze okolo 4 %. Nejdramatičtěji se situace proměnila ve Španělsku, kde mezi zmiňovanými roky přestalo na oběd pravidelně chodit 22 % zaměstnanců.

Úspěšnost programu dokládají i další čísla. Ze stejných měření Barometr například vyplývá, že v roce 2009 se o nutriční hodnotu jídel zajímala ani ne třetina zaměstnanců (31 %), zatímco v roce 2018 už to bylo 44 %. Ačkoli v posledním Barometru z roku 2022 tato otázka nezazněla, je z celkového vývoje české společnosti zřejmé, že se lidé stále více zajímají o kvalitu svého stravování. Možná, že by dnes mohlo toto číslo přesahovat i hranici 50 %. Nutné je ovšem v predikcích zůstat při zemi z důvodu koronavirové pandemie a současné finanční krize, která stravování negativně ovlivnila. To potvrzují i údaje z Barometru 2022, z nichž vyplývá, že šest z deseti lidí se musí „šidit“ na jídle.

Ačkoliv je v současné chvíli situace nepříznivá, dá se předpokládat, že osvojených zásad se lidé budou držet nebo se k nim opět vrátí v ekonomicky snazší době. Program FOOD stále pokračuje s jasně formulovanými cíli a snahou ještě rozšířit síť partnerských restaurací, která se rozhodně nesoustřeďuje pouze na velká města.

Další články

zachranjidlo | minimální trvanlivost | plýtvání jídlem

Jak snížit plýtvání? Diskutuje se o zrušení “minimální trvanlivosti”

Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.

Číst více2. 12. 2024

zachranjidlo | plýtvání jídlem

Účet za plýtvání? V roce 2023 činí 14 000 Kč za rodinu

Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.

Číst více4. 11. 2024

zachranjidlo | plýtvání jídlem

Kam s potravinovým odpadem ve městě? Do směsi ne

Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.

Číst více2. 10. 2024