Přestože již čísla v průzkumu, jenž provedla společnost Edenred v roce 2021, naznačují, že lidé preferují domácí stravu (konkrétně nejčastěji doma obědvalo za sledovaný měsíc 33 % respondentů a do práce si doneslo jídlo z domova 29 % dotázaných), zdá se, že odliv zákazníků z restauračních zařízení bude v následujících měsících ještě dramatičtější. „Čísla jsou velmi alarmující. Ukazují, že hrozí uzavření velké části gastropodniků, což může velmi výrazně ovlivnit i dostupnost kvalitních teplých jídel a zdravé a vyvážené stravy,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka firemních vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková.
Vysoké ceny mohou dopadnout také na jednotlivé domácnosti. Šest z deseti Čechů uvádí, že se nějakým způsobem musí „šidit“ na jídle, aby vyšel s penězi. Dalšího zdražování potravin se přitom obávají téměř tři čtvrtiny populace, jak rovněž vyplývá z průzkumu, který vznikl v rámci programu FOOD, podporovaného Evropskou Unií.
Trend zamyšlení se nad zdravějším stravováním, který s sebou přinesla pandemie COVID-19, tak prozatím bere za své. Vyhlídky přitom byly nadějné, poněvadž potřebu lepšího a kvalitnějšího stravování si stále aktivně uvědomuje asi 62 % respondentů, což představuje meziroční nárůst o 7 %. Zakoupit dnes kvalitní ingredience za „slušnou“ cenu ovšem vyžaduje rozsáhlejší plánování jídelníčku a promýšlení jednotlivých položek na seznamu. Není to tedy nemožné, pouze je tomu potřeba věnovat více času „Stále ale existují možnosti, jak se najíst kvalitně za rozumnou cenu. Stojí to ale nějaký čas navíc, který je zapotřebí věnovat plánování jídelníčku a výběru vhodných potravin při nakupování,“ souhlasí odbornice společnosti STOB Hana Málková.
Podle ní ubývá v nákupních košících Čechů především ovoce a zelenina, což může z dlouhodobého hlediska vést k mnohým civilizačním chorobám. Na druhou stranu je také potřeba přiznat, že v posledních letech je opět na vzestupu zahradničení a pěstování si vlastní zeleniny či ovoce. Menší odbyt těchto produktů v supermarketech lze tedy také částečně vysvětlit tímto trendem, jehož nárůst v dalších letech pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Logický je tento krok i vzhledem ke stále se zvyšujícím cenám. Avšak dle výše zmíněných čísel se zdá, že zásoby domácností byly určeny spíše k aktuální spotřebě. Problémem v současném stravování je ovšem i preference méně kvalitních trvanlivých potravin. Hlavním kritériem se bohužel pro většinu nakupujících stává cena.
Ačkoliv se to může zdát nemožné, růst cen má i svou pozitivní stránku. Že by se jídlem nemělo plýtvat si dle zmiňovaného průzkumu z roku 2021 uvědomovalo již v době pandemie COVID-19 asi 66 % lidí a další více než čtvrtina vyjádřila alespoň částečné znepokojení. Toto společenské uvědomění si lze vysvětlit právě domácím stravováním, kdy má člověk lepší přehled o tom, kolik toho za den zkonzumuje a kolik jídla mu přebývá. V domácích podmínkách může být také snazší jídlo uschovat na další den, poněvadž není nutné platit za obalový materiál z restaurace a jídlo uchovávat na pracovišti do konce pracovní doby.
Jako skutečně pozitivní lze vnímat, že do iniciativy proti plýtvání jídlem se pomalu zapojují i restaurace, které neprodaná jídla, například z obědového menu, mohou ke konci dne za sníženou částku prodat například skrze aplikaci NESNĚZENO. Zákazníci by podle průzkumu Edenredu uvítali, kdyby se do iniciativy zapojilo ještě mnohem více restaurací, jejichž seznam by byl veřejně přístupný. Kladně se k této otázce vyjádřilo zhruba 71 % dotázaných. Zdá se tedy, že valná většina Čechů má stále o kvalitní jídlo zájem a uvědomují si benefity vyváženého stravování, odrazující je pro ně ovšem cena.
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.