Ve střevech se nachází mikrobiom, což je specifická komunita mikrobů žijících uvnitř, nebo na povrchu těla člověka, a geny. Součástí našeho wellbeingu by měla být i péče o to, co nevidíme.

1. Bakteriální osídlení našeho střeva je získáno již při porodu a stabilizováno před dosažením třetího roku věku. Děti, které se narodí císařským řezem, mají vyšší riziko vzniku astmatu, imunitních chorob a dokonce leukémie.
2. Mikroby můžeme získat i od své rodiny. Vlivy se mohou projevit až desítky let poté.
3. Existuje spojení střevo-mozek (gut-brain axis), jež spolu navzájem komunikují. Syndrom dráždivého střeva, zácpa nebo průjmy často koexistují s psychiatrickými problémy, jako jsou úzkost nebo deprese. Střevní stěna udržuje oboustrannou komunikaci s mozkem skrze nervus vagus a zajímavostí je, že většina signálů jde ze střeva do mozku.
4. Konzumací zdravých potravin podporujeme růst bakterií vyžadujících další zdravé potraviny, kdežto konzumací fastfoodu a ultrazpracovaných potravin (hotovky, sušenky, instantní pokrmy atd.) podporujeme růst bakterií vyžadujících tuto
5. V některých zemích se již transplantuje stolice zdravých lidí za účelem léčby průjmu. Bylo zjištěno, že při transplantaci stolice obézního člověka se u zdravého rovněž začaly projevovat známky nadváhy či obezity.
6. Mikrobiom pravděpodobně souvisí i s naším chováním. 90 % serotoninu (hormonu štěstí) je tvořeno právě ve střevě. Serotonin hraje důležitou roli při trávení i poruchách nálad. Průmyslově zpracované potraviny na nás mají stejný efekt jako tvrdé drogy. Proto se při konzumaci těchto „dobrot“ cítíme příjemně. Tím ale dojde k dysregulaci mozkové chemie, a pokud nedodáme další dávku, dostaví se špatná nálada, podrážděnost, absťák nebo i deprese. potravu.

1. Pes, nejlepší přítel člověka. Pokud děti vyrůstají s limitovanou expozicí mikrobů přítomných v srsti nebo v nečistotě, kterou pes přinese na packách, prospívá to ke správnému formování imunitního systému.
2. Mozek může významně ovlivnit mikrobiota v gastrointestinálním traktu (GIT); jak ukázala řada studií, dokonce i mírný stres změní mikrobiální rovnováhu v GIT, čímž činí člověka náchylnějším k infekcím a spouští kaskádu molekulárních reakcí, které zpětnou vazbou ovlivní opět centrální nervový systém.
3. Při testech na myších byly ty, které vyrůstaly bez mikrobioty, úzkostlivější a měly zhoršenou paměť. Pokud jim byly přidány do gastrointestinálního traktu některé bakterie, zmenšily u nich míru stresu. Když vědci přerušili nervové spojení mezi traktem a mozkem, tento stres redukující efekt zmizel.
4. Naše trávicí ústrojí je jedinou bariérou mezi vnitřním prostředím našeho těla a všemi nástrahami kolem nás. Pokud bychom vzali střeva dospělého člověka a rozžehlili je do plochy, měla by velikost tenisového kurtu! O toto naše „hřiště“ je proto potřeba pořádně pečovat, protože stačí několik menších míst s vyšší propustností, aby se projevila citlivost nebo intolerance na nějakou potravinu.

Autor Vojta Urban